Co jsou děložní myomy?

Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stěny tvořené hladkou svalovinou. Jedná se většinou o tuhé svalové uzly, dosahující velikosti od 1 cm až po (vyjímečně) několik decimetrů; nálezy menší než 1 cm nejsou klinicky významné ani jednoznačně prokazatelné. Myomy se objevují osamoceně nebo jako vícečetné a postihují cca 30-40 % žen v produktivním věku. U asi jedné třetiny žen myomy nevyvolávají velké obtíže a stačí je jen sledovat v rámci pravidelných gynekologických prohlídek, nejlépe ultrazvukem. U většiny se však myomy projevují více či méně specifickými obtížemi, z nichž nejtypičtější je nadměrné děložní krvácení (viz. Příznaky a diagnostika).

Klasifikace myomů

Podle umístění vzhledem ke stěně dělohy rozeznáváme tři hlavní typy myomů:

• a) subserózní, klenoucí se pod zevní povrch dělohy, směrem do dutiny břišní
• b) submukózní, uložené těsně pod povrchem sliznice a vyklenující se do dutiny děložní
• c) intramurální, prostupující celou šíří stěny děložní.       

Je-li myom spojen s dělohou pouze tenkou stopkou, hovoříme o myomech stopkatých neboli pendulujících. I tyto myomy mohou být uloženy buď v dutině děložní nebo navenek dělohy – podle toho se k jejich odstranění volí přístup hysteroskopický (z dutiny děložní) nebo laparoskopický (z dutiny břišní). Léčba pendulujících myomů je sice pouze chirurgická, ale v porovnání s ostatními myomy většinou snazší, protože stačí přerušit stopku a netřeba zasahovat do stěny děložní.

Velmi podstatná pro případnou léčbu je i tzv. topografická lokalizace myomů - vzhledem k okolním strukturám v malé pánvi. Podle toho rozlišujeme myomy uložené na přední či zadní stěně děložní, na děložním fundu, v hranách děložních či v oblasti děložního isthmu nebo hrdla.

Další názvy a termíny jež se pro děložní myomy někdy užívají, jsou: fibroidy ("uterine fibroids" v anglosaské terminologii), leiomyom, děložní myomatóza, "zvětšená děloha" nebo adenomyom (zde nejde o přesné synonymum – viz. Jedná se opravdu o „pouhý“ myom?).

Proč myomy vznikají?

Příčina vzniku těchto nezhoubných nádorů dělohy je nejasná. Podpůrnou roli při růstu myomů hrají ženské hormony (myomy rostou výlučně v reprodukčním období ženy; vliv hormonální léčby – viz. Myomy a užívání hormonů); jistý vliv je přiznáván i genetickým faktorům a některým látkám z okolního prostředí.

Kdo nejčastěji onemocní děložním myomem?

Děložní myomy nepostihují dívky před nástupem měsíčků. Jejich výskyt je častější u žen, které nikdy nebyly těhotné (těhotenství a porod do 30. roku věku jsou považovány za ochranný faktor), dále u kuřaček a u žen tmavé pleti.

Myomy a užívání hormonů

Přímý vliv užívání hormonální antikoncepce (HAK) na vznik nebo růst myomů nebyl prokázán. Naopak je při užívání nízko-dávkované HAK popisováno zkrácení menstruačního krvácení a zlepšení krevního obrazu (vzestup počtu červených krvinek, hematokritu a hemoglobinu). V současnosti je údaj o bývalém užívání antikoncepce vzhledem k riziku výskytu myomů, hodnocen jako indiferentní (riziko se nezvyšuje ani nesnižuje) a současné užívání antikoncepce je považováno za mírný ochranný faktor.

Předpokládaná involuce myomů v období klimaktéria se většinou nekoná, pokud pacientka užívá některý z preparátů hormonální substituce (HRT). Jejich užívání však není kontraindikované (zakázané), protože podle většiny studií nepřináší nárůst dosavadních ani vznik nových klinických obtíží (např. děložní krvácení) a jistě ani nezvyšuje riziko malignizace myomu. 

Gestagenní hormony (progesteron a jeho deriváty) se někdy používají v léčbě myomů - nejde však o léčbu kauzální, ale o pouhý vliv na děložní krvácení. Zatímco běžné nitroděložní tělísko není u většiny žen s děložními myomy vhodnou antikoncepcí, nitroděložní systémy s levo-norgestrelem se osvědčily v prevenci i léčbě krvácení pacientek s menšími myomy.