Pánevní bolest (pelipathia, pelvialgia, chronic pelvic pain) je velmi častým příznakem a steskem mnoha žen. Pacientky s pánevní bolestí tvoří zhruba 25 - 35% indikací k laparoskopickým výkonům. Většina gynekologických onemocnění může být spojena s bolestmi v pánvi, v křížové oblasti nebo bedrech. Takto lokalizovaná bolest však může být i příznakem onemocnění ortopedických, urologických, neurologických nebo interních. Pánevní bolest je považována za chronickou, jestliže trvá více než 6 měsíců a nemá cyklický charakter. Vnímání bolesti je subjektivní záležitostí a u každé takové pacientky může stejné nebo podobné organické postižení vyvolat značně rozdílné klinické obrazy. U pacientek s pelipatií pátráme při odběru anamnézy po prodělaných hlubokých pánevních zánětech, nitrobřišních operacích a výkonech, bolestivé menstruaci (dysmenorea), bolesti při pohlavním styku (dyspareunia), charakteru,  lokalizaci a propagaci bolesti nebo přidružených obtížích (vegetativní příznaky, depresivita, úzkost) atd.

V současné době tvoří laparoskopie suverénní metodu při invazivní diagnostice chronické pánevní bolesti. Miniinvazivní chirurgický přístup (laparoskopie) tak přináší co nejpřesnější zhodnocení pánevní morfologie a umožňuje rovněž vhodný typ operačního výkonu. Realitou však stále zůstává až 50 %  negativních nálezů při laparoskopii z indikace pelipatie.

Mezi nejčastěji diagnostikované příčiny chronické pánevní bolesti patří endometrióza (přítomnost žlázek a stromatu děložní sliznice mimo jejich obvyklou lokalizaci v dutině děložní), pánevní adheze (srůsty), chronické pánevní zánětlivé stavy, pánevní vaskulární kongesce (tzv. křečové pánevní žíly), syndrom ponechaného ovaria aj.

Operační laparoskopie potom poskytuje možnosti různých operačních výkonů při pozitivních i negativních nálezech v pánvi jako je např. odstranění ložisek endometriózy (chirurgicky, bipolární koagulací nebo pomocí laseru) rozrušení pozánětlivých a pooperačních srůstů (po appendektomii, po císařských řezech nebo předchozích gynekologických operacích) atd. U negativního nálezu v pánvi při retroflektované (zakloněné) děloze je možným výkonem laparoskopická ventrosuspenze dělohy (převedení dělohy do její obvyklé polohy). Z dalších operačních výkonů doporučovaných u chronické pánevní bolesti přichází v úvahu laproskopická uterinní denervace a protětí sakrouterinních (křížoděložních) vazů, popřípadě tzv. presakrální neurektomie (koagulace nervů a nervových pletení z oblasti kosti křížové).

Laparoskopie proto zaujímá klíčové postavení při diagnostice a terapii  pacientek s chronickou pánevní bolestí.